Zajímavá místa

Bobík je nepřehlédnutelná hora v Boubínské hornatině a má výšku 1266 m. n. m. Má tvar pyramidy a spolu s masívem Boubína je vidět i ze značně vzdálených míst Čech. Na vrcholu byla kdysi dřevěná triangulační věž. Ta se nedochovala a na zalesněném vrcholu je tak jen výhledová skalka, ze které je vidět směrem na sever a západ.

Tento vrchol určitě stojí za zdolání, neboť tu nepotkáte davy lidí jako na Boubíně. Půjdete krasným lesem plným borůvek a po cestě narazíte na několik výhledových míst.

1. vlakem Horní Vltavice → Zátoň (6 km), pěšky Zátoň → Bobík → Volary (12 km), vlakem Volary → Horní Vltavice (2O km)

Boubín je velmi oblíbený vrchol blízko samotné Horní Vltavice. Na jeho vrcholu stojí od roku 2005 vyhlídková věž, která z důvodu ochrany přírody musela být stavěna bez použití těžké techniky, též materiál musel být dopraven ručně, koňmo nebo lanovkou. Přesto popudila spoustu zarytých ekologů. Přitom je z ní podle mého nejkrásnější výhled na světě vůbec. (Přiznávám ale svoji nekritickou lásku k Šumavě.) Cestou půjdete kolem informačního střediska Idina pila se zajímavou miniexpozicí několika šumavských zvířátek, kolem kouzelného boubínského jezírka a samozřejmě kolem pravého šumavského pralesa. Pokud pojedete část cesty vlakem (doporučuji z Horní Vltavice do Zátoně), ujdete asi 17 km, pokud půjdete celý okruh pěšky, bude to asi o 6 km delší.

Jak se tam dostat:

POZOR: Cesta kolem Boubínského jezírka je dočasně uzavřena kvůli možnému pádu suchých stromů. Možno obejít skrz oboru Boubín.

1. vlakem Horní Vltavice → Zátoň (6 km), pěšky Zátoň → Idina pila → Boubínské jezírko → Boubín rozhledna → Kubova Huť → Horní Vltavice (14 km)

2. vlakem Horní Vltavice → Zátoň zastávka (3 km), pěšky Zátoň zastávka→ Idina pila → Boubínské jezírko → Boubín rozhledna → Kubova Huť → Horní Vltavice (15 km)

3. pěšky Horní Vltavice → Zátoň zastávka → Idina pila → Boubínské jezírko → Boubín rozhledna → Kubova Huť → Horní Vltavice (18 km)

4. Vimperk → pěšky po červené značce → Boubín rozhledna → Kubova huť (14,3 km)

5. vlakem z Kubovy Hutě → zastávka Zátoň - Boubín → pěšky po modré na rozcestí Na Kubrnech → po červené → Boubín rozhledna → Kubova Huť (14 km)

6. vlakem z Kubovy Hutě → Volary → pěšky přes Meindlovy Pily → (Bobík) → Rozhledna Boubín → Kubova Huť (celkem i se zastávkou na Bobíku 20 km)

Boubínský prales je druhým nejstarším zachovalým pralesem u nás v ČR. Tato národní přírodní rezervace byla vyhlášená už 1.1.1858. Kvůli ochraně přírody byl prales ohraničen plotem, aby byl zamezen přístupu lidí i zvířat. Může tak vznikat nová generace stromků v bukovo-smrkovém lese. Nacházejí se zde stromy staré až 500 let. Nejznámější smrk tzv. Král smrků, byl 440 let starý smrkem, který sfoukla sněhová vichřice. Obvod jeho kmene změřili na 508 cm. Bohužel pozůstatky po Králi nejsou ze stezky vidět. Avšak máte možnost výřez ze stromu vidět, a to v informačním středisku Lesů ČR v Zátoni nebo na loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou.

Na jižním okraji pralesu se nachází jezírko, které v lese vytváří nádhernou scenérii. Kolem celého pralesu je naučná stezka.

POZOR: Cesta kolem Boubínského jezírka je dočasně uzavřena kvůli možnému pádu suchých stromů.

Březník je velmi zajímavé místo nedaleko Modravy. Nachází se na pokraji Luzenského údolí, nad kterým se tyčí hora Luzný. Na Březníku se nachazí informační středisko Národního parku Šumava. Je možné se zde i najíst. Ale pozor, hájovna nesplňuje technické podmínky k tomu, aby se zde mohlo vařit. Jídlo tedy dováží a dost často jídlo dojde a vy odejdete naštvaní a hladoví.

Tato lokalita je dlouhodobě nejdeštivějším a jedním z nejstudenějším místem v ČR. Když je už na Šumavě jaro, zde najdete stále ještě zimu.

Celá lokalita Luzenského údolí je turistům zapovězena, neboť zde platí ochrana tetřeva hlušce. Je to velká škoda, neboť údolím vedla historická Zlatá stezka a v době mezi válkami tudy turisté mohli chodit až na Modrý sloup, který leží na hranicích s Německem přímo pod horou Luzný.

Cestou sem můžete jít přes Cikánskou slať. Takto se nazývá vrchovištní rašeliniště mezi Modravou a hájovnou na Březníku. Půjdete zde přes povalové chodníky.

Po cestě uvidíte nejvyšší hory Šumavy, které leží v Německu - Velký Javor a Velký a Malý Roklan.

Černá hora se nachází přímo na hranici dvou krajů, ve kterých Šumava leží - Jihočeský a Plzeňský. Na samotný vrchol turistická značka nevede. Přesto se ale dá jít do sedla nebo na vyhlídku nad prameny Vltavy, odkud jsou nádherné výhledy hlavně na jižní a východní směr.

Dívčí kámen je zřícenina gotického hradu nedaleko Českého Krumlova. Hrad leží přímo nad Vltavou. Zdejší místo bylo osídleno již v pravěku. Ve 14 století tam vyrostl hrad, který však na počátku 16. století zanikl.

Další zajímavý německý vrchol je Haidl. Zaparkovat můžete buď přímo v Bischofsreutu nebo před zaniklou obcí Leopoldsreut. Cestou jdete přes již zmíněnou obec Leopoldsreut, která nezanikla v důsledku nějakého odsunu, ale v důsledku toho, že už v takovém zapadákově nikdo nechtěl bydlet. Což Vás jistě udiví, protože německá část Šumavy je vedle té naší nezvykle civilizovaná a víc než hory připomíná park. O to víc oceníte divokost a nespoutanost naší české části.

Jak se tam dostat:

1. Autem Horní Vltavice → Strážný → Bischofsreut (17 km). Tam je parkoviště u lesní cesty, která vede na rozhlednu (4,5 km a zpět).

Helfenburk je zřícenina hradu v okresu Strakonice. Z hradu jsou překrásné výhledy i na Šumavu. Kousek pod zříceninou jsou skály, kde se natáčela Princezna ze mlejna.

Hůrka je zaniklá vesnice. Hůrka byla zajímavá tím, že zde sídlili skláři. Vesnice zanikla s vytvořením vojenského újezdu Dobrá voda, která se rozprostírala od Poledníku až k Nové Hůrce. Z vesnice zbyla pouze kaple.

Středověká zřícenina hradu Hus leží v krásném romantickém údolí řeky Blanice blízko Křišťanovického rybníka na skalním ostrohu. S místními loupežníky měli Prachatičtí velké potíže, protože kvůli těmto loupežníkům přicházeli o zisk ze Zlaté stezky. Dopadlo to nakonec tak, že si Prachatičtí najali vlastní vojáky, kteří s loupežníky zatočili a hrad vypálili. Proto z něj zbylo tak málo.

Jak se tam dostat:

1. Autem Horní Vltavice → Volary → Křišťanovice (20 km), parkovat u rybníka, pěšky vlevo kolem rybníka, za rybníkem narazit na modrou značku, po té přes hrad Hus na rozcestí se žlutou, po žluté přes Blažejovice zpět (5 km)

Churáňov je největší zimní středisko střední části Šumavy, ale i v létě je tu samozřejmě co obdivovat. Je to ideální výlet pro turisty, co se chtějí především příjemně rekreovat, protože až nahoru vede silnice. Nebo můžete zaparkovat o něco níže a vyjet nahoru sedačkovou lanovkou. A co tu vůbec stojí za vidění? Samotný vrchol Churáňova je poměrně rozlehlý, dá se opět mluvit a něčem jako je náhorní plošina. Najdete tu krásné rašeliniště Malý Polec, divokou horskou říčku Losenici, lesní potok a tak podobně o výhledech nemluvě. Je tu i vyznačená naučná stezka dlouhá asi 6 km. Pozor, ta Vás nezavede k tomu rašeliništi, na to doporučuji zajít zvlášť, není to problém, je to asi 2 km od horního parkoviště. Za zmínku též stojí, že právě zde má penzion Katka Neumannová a pravidelně se tu zdržuje. Na Churáňově je lanové centrum, kde můžete šplhat vysoko nad zemí v lanoví, v lanových sítích, provazových žebřících a tak podobně. Samozřejmě jste při tom připoutáni a stoprocentně jištěni. Dále u horní stanice lanovky ski areálu Zadov najdete bývalý skokanský můstek, který dnes slouží jako rozhledna. Je z ní opět nádherný výhled, a to hlavně na protější vrchol Javorník.

Jak se tam dostat:

1. autem Horní Vltavice → Vimperk → Stachy → Churáňov (30 km), naučná stezka Churáňov (6 km) – říčka Losenice, Klostermannovy skály, výhledy, churáňovské chalupy

2. autem Horní Vltavice → Vimperk → Stachy → Churáňov (30 km), pěšky Churáňov → můstek přes Losenici → Zlatá studna → rašeliniště Malý Polec → Churáňov (4 km)

Javorník je hora vysoká 1066 m. n. m. ležící nad stejnojmennou vesnicí. Na vrcholu stojí rozhledna pojmenovaná po šumavském spisovateli Karlu Klostermannovi. Je vysoká 30 metrů a je zajímavé, že rozhlednu stavěli na několikrát podle toho, jak rostly stromy. Z této rozhledny jsou asi nejkomplexnější a nejhezčí rozhledy na celou Šumavu a při dobré viditelnosti bývají vidět Brdy nebo dokonce i Alpy.

Další zajímavostí Javorníku je to, že v období 2. světové války za protektorátu byl nejvyšší horou Čech a rozhledna sloužila jako protiletecká pozorovatelna.

Na svazích Javorníku se také nachází lyžařská sjezdovka, která je vhodná pro děti. Těsně nad sjezdovkou se nachází kaplička. Nedaleko jsou i rozsety menhiry, které určitě stojí za vidění.

Jak se tam dostat:

1. autem Horní Vltavice → Vimperk → Javorník (22 km)

Kleť je se svojí nadmořskou výškou 1084 m. n. m nejvyšší horou Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří. Na vrcholu stojí nejstarší kamenná rozhledna v Čechách. Také se tam nachází Tereziina chata, ve které je restaurace a nechá se tam najíst. Na vrchol se dá dostat několika stezkami nebo lze využít lanovku.

Knížecí pláně kdysi bývala obec, avšak po vysídlení sudetských Němců zanikla. Definitivním zánikem bylo vytvoření zakázaného hraničního pásma. Jediné, co po vesnici zbylo, je hřbitov. Ten roku 1992 pozůstalí opravili. Na místě tehdejší hájenky vyrostla hájenka nová, ve které se nachází restaurace.

Pláně se to tu zde nazývá proto, že se nachází na holé planině ve vysoké nadmořské výšce. 

Knížecí stolec je hora v jihočeské části Šumavy. Hora se nachází ve vojenském újezdu Boletice. Kvůli tomu je vstup na vrchol regulován. Avšak určitě stojí za to se během víkendu sem podívat. Na vrcholu je dřevěná rozhledna, ze které je vidět široko daleko a při dobré viditelnosti jsou vidět dokonce i Alpy. Knížecí stolec má specifický tvar a vrchol je odlesněný. Díky tomu ho spatříte a rozpoznáte i ze samotné Vltavice.

Hora Křemelná je 1125 m vysoká šumavská hora. Na vrchol sice nevede značená turistická trasa, ale dá se tam po pěšině bez problému dostat. Hora je zajímavá tím, že se v ní kdysi těžilo zlato. Po těžbě zde zůstaly hluboké jámy, které jsou nejvíce patrné u vedlejšího vrcholu hory Křemelné. Ten nese jméno Sněžné jámy, a to proto, že i dávno potom, co všude na Šumavě už kvetou stromy, se zde v dírách stále drží sníh.

Tato zřícenina hradu se nachází nedaleko obce Strážný. Odtud půjdete do kopce po sjezdovce kolem Mariánské kaple skrze bukový les až k bývalému hradu, který střežil tzv. Zlatou stezku vedoucí z Pasova do Vimperku.

Pokud vyrazíte směrem na Prachatice, určitě se zastavte na rozhledně Libín, která stojí na stejnojmenné hoře. Těsně pod vrcholem najdete i lanový park.

Kousek od Nové Pece u hranic v sousedním Rakousku se nachází dvě rozhledny - Moldaublick a Alpenblick. Z té první je krásně vidět česká část Šumavy včetně obrovské Lipenské přehrady. Naopak z Alpenblick můžete spatřit Německé podhůří Šumavy, ale hlavně při dobré viditelnosti i Alpy.

Nedaleko za hranicemi s Německem můžete navštívit stezku v korunách stromů, která končí vyhlídkovou věží ve tvaru vajíčka. V těsné blízkosti se nachází i přírodní výběh pro divoká zvířata.

Jestliže plánujete se dojet podívat na Tříjezerní slať, určitě vyjděte i na nedaleko stojící horu Oblík. Na vrcholu je skalka, ze které jsou při dobré viditelnosti nádherné výhledy do okolní krajiny. Na vrchol vede značená trasa.

V západní části Šumavy se nachází 1315 m vysoká hora, na které se nachází rozhledna. Ta byla přestavěna z bývalé vojenské věže, která dříve sloužila armádě ke sledování rádiového provozu hluboko dovnitř území Spolkové republiky Německo.

Z této rozhledny jsou za dobré viditelnosti velmi vydařené výhledy jak do českého vnitrozemí, tak i do česko-německého pohraničí, ale dokonce i na Alpy.

Na vrchol vede několik značených tras, z nichž jedna vede kolem Prášilského jezera.

U Soumarského mostu bylo rašeliniště, které se ještě v relativně nedávné době hospodářsky využívalo. Protože se nyní už nevyužívá hospodářsky, začalo se využívat turisticky. Vznikla zde naučná stezka, která je svou délkou (asi 4 km) vhodná pro děti. Proto na naučných tabulích provází malé návštěvníky skřítek Rašeliníček a děti (i dospělí) se zábavnou formou dozví a těžbě rašeliny a o místní fauně a floře. Na nejzazším místě je vyhlídková věž. Zpátky se jde lesem podél půvabné Teplé Vltavy. Ke konci okruhu můžete navštívit i řopík, ve kterém se nachází muzeum, kde vás laskavý dobrovolník provede, ukáže vám, jak to v řopíku funguje a dokonce vám dovolí zkusit si i vystřelit ze zbraně nebo se podívat do periskopu.

Název Svatá Máří označuje vesnici, nad kterou se tyčí Mářský vrch. Zde stojí televizní vysílač, vedle kterého stojí i kamenná rozhledna. Cestu k ní lemují kříže tvořící křížovou cestu. Až se pokocháte krásnými výhledy a slezete z rozhledny, můžete se pokochat tzv. kamenným mořem.

Pokud pojedete na výlet na Modravsko, určitě nevynechejte Tříjezerní slať.